Do minulého týdne jsem byl bytostně přesvědčený, že po těch (už 20!) letech v cestovním ruchu zaměřeném na Holandsko znám všechny motivy turistů pro návštěvu mé země. Ale musím konstatovat, že jsem byl překvapen. A to motivem mé (teď již) kamarádky, novinářky Lucky, jejíž příjmení raději neuvedu (trochu se jí bojím, byť je asi o půl metru menší 
).
Ona totiž s námi jela do Holandska, na Královnin den, na loď … lovit chlapy! A to na radu další novinářky a kamarádky, která má Holandsko projeté, teď již šťastně vdané (byť ne za Holanďana) Zuzky. Šílený nápad. Anebo ne? Těžko posoudit, chlapy nelovím (jsem „kozervativně“ zaměřen na opačné pohlaví), a ženy mne v Holandsku nikdy neoslovovaly. To už raději Češku, Moravačku, Slovenku . No, pro jistotu, kdyby tento článek četla má žena: Moravačky (no dobře, miláčku, Ty), Češky a Slovenky.
Takhle jsem „své“ Holandsko nikdy neviděl, ale něco na tom bude, domorodci jsou tam přátelští, vysocí, štíhlí, blonďatí, prostě ideál poloviny českých (moravských, slezských, slovenských a kdovíjakých ještě) žen (ta druhá poloviny bude lovit pravděpodobně u Středozemního moře). Strašné je, že jsem toto zjistil až po 20 letech, kdy jsem ženatý, se závazky, a jen tak mezi řečí. Vědět to dříve … Otázkou zůstává, zda by má holandská polovina byla dostatečně přitažlivá pro všechny ty ženy na lovu … To už ale asi nezjistím.
Zajímavou a překvapující pointou tohoto článku je fakt, že Lucka byla na svém lovu hned na první pokus úspěšná, byť „úlovkem“ byl český Honza (teď si nedělám srandu že všech Čechů ve světě s baťůžkem plným buchet, on se opravdu Honza jmenuje).
A rada na závěr: dámy, vytvořte čistě ženské posádky, vyzbrojte se námořnickým oblečením, a vyplujte s námi, do Holandska, na lodi – na lov!
A pánové, važte si Češek, Holanďanky by o vás tolik nepečovaly, na dobrou českou teplou kuchyni byste mohli zapomenout. Ale o tom zase jindy.
