Blog o Holandsku, plavbě po něm a dalších tématech

Dámy, proč jet do Holandska na loď?

Do minulého týdne jsem byl bytostně přesvědčený, že po těch (už 20!) letech v cestovním ruchu zaměřeném na Holandsko znám všechny motivy turistů pro návštěvu mé země. Ale musím konstatovat, že jsem byl překvapen. A to motivem mé (teď již) kamarádky, novinářky Lucky, jejíž příjmení raději neuvedu (trochu se jí bojím, byť je asi o půl metru menší :-) ).

Ona totiž s námi jela do Holandska, na Královnin den, na loď … lovit chlapy! A to na radu další novinářky a kamarádky, která má Holandsko projeté, teď již šťastně vdané (byť ne za Holanďana) Zuzky. Šílený nápad. Anebo ne? Těžko posoudit, chlapy nelovím (jsem „kozervativně“ zaměřen na opačné pohlaví), a ženy mne v Holandsku nikdy neoslovovaly. To už raději Češku, Moravačku, Slovenku :-) . No, pro jistotu, kdyby tento článek četla má žena: Moravačky (no dobře, miláčku, Ty), Češky a Slovenky.

Takhle jsem „své“ Holandsko nikdy neviděl, ale něco na tom bude, domorodci jsou tam přátelští, vysocí, štíhlí, blonďatí, prostě ideál poloviny českých (moravských, slezských, slovenských a kdovíjakých ještě) žen (ta druhá poloviny bude lovit pravděpodobně u Středozemního moře). Strašné je, že jsem toto zjistil až po 20 letech, kdy jsem ženatý, se závazky, a jen tak mezi řečí. Vědět to dříve … Otázkou zůstává, zda by má holandská polovina byla dostatečně přitažlivá pro všechny ty ženy na lovu … To už ale asi nezjistím.

Zajímavou a překvapující pointou tohoto článku je fakt, že Lucka byla na svém lovu hned na první pokus úspěšná, byť „úlovkem“ byl český Honza (teď si nedělám srandu že všech Čechů ve světě s baťůžkem plným buchet, on se opravdu Honza jmenuje).

A rada na závěr: dámy, vytvořte čistě ženské posádky, vyzbrojte se námořnickým oblečením, a vyplujte s námi, do Holandska, na lodi – na lov!

A pánové, važte si Češek, Holanďanky by o vás tolik nepečovaly, na dobrou českou teplou kuchyni byste mohli zapomenout. Ale o tom zase jindy.

Rubriky: Osobní poznámky … | Napsat komentář

Luxusní loď na holandských kanálech

Další z mých úvah či postřehů se bude týkat pojmu „luxusní“ loď? Je to loď, který je plně vybavená tou nejmodernější technikou, dvěma propellery, mapovým plotterem, hloubkoměrem atd.? Loď, kde je veškerá výdřeva vše v teaku a nikde ani škrábaneček? A nebo snad loď, která působí jako jachta jistého nejmenovaného ruského majitele nejmenovaného anglického fotbalového klubu?

Myslím že ne … Já sám si luxus představuji jakou soubor kategorií užitných vlastností lodě, kde se v žádné kategorii nenajde znatelný zádrhel. Co tím chci říci: opravdu luxusní loď musí hezky vypadat (to je ale věcí osobního vkusu), zapadnout na holandské kanály (u některých lodí uvyžuji o tom, zda má majitel mimo peněženky i mozek), být zachovalá (věk nemusí být vždy překážkou), být vybavená vším, co opravdu potřebuji k týdennímu pobytu (i to je u různých skipperů různé), ale hlavně: musím se na ní cítit dobře!

Luxusní lodí určitě nenazvu loď, kde pro šestičlennou posádku je v salonu prostor pouze pro 4 osoby (či pro pět velmi hubených), ani loď, kde si v kajutě nemám kam uložit své oblečení a už vůbec ne loď, kde si večer nemám jak číst, protože konstruktéři nedomysleli umístění lampiček, případně na ně úplně zapomněli. Ano, tím chci říci, že za obsolutní luxus považuji na lodi prostor určený k diskuzím se zbytkem posádky, prostor na !společné! snídaně a večeře, prostor na večerní odpočinek (či hrátky) v kajutě a určitě i prostor ke společnému posezení při plavbě na palubě lodě.

Zkrátka luxus = především PROSTOR!

A možná perlička na konec: před několika lety mne navštívila nesourodá dvojice, starší, slušně vypadající a chovající se, kvalitně oblečený pán a výrazně mladší, velmi draze a bez známek vkusu oblečená dáma. Tedy dáma: dokud nepromluvila … Hlas ulice, skrytý za velmi luxusní značkové oblečení. A uvažování a komunikace? Opět ulice. První, co jsem se dozvěděl (od dámy, pán toho moc neřekl) bylo, že oni jsou „lepší lidi“ a co mám za nejlepší loď. Vysvětlil jsem, že máme všechny kategorie lodí a snažil se zjistit, co od lodě čekají. Dozvěděl jsem se, že naše nejlepší lodě jsou příšerné. Po zhruba půlhodině opakování informace o „lepších lidech“ jsem vyzvěděl, že nejdůležitější součást lodě je klimatizace a že nejlepší loď je Ferretti (luxusní mořská loď, která by na na většině holandských kanálů cypadala vemi nepatřičně, vzhledem k její motorizaci je pro vnitrozemskou plavbu absolutně nevhodná a z důvodu velikosti i nevhodná do charteru). A tu chtějí! To už jsem ztratil trpělivost a oba vyporoučel ze dveří s tím, že jim bohužel nemám co nabídnout.

Takže pokud jste „lepší lidi“ a chcete Ferretti, navštivte, prosím, rovnou naši konkurenci a s námi neschopnými žabaři neztrácejte čas …

Pokud jste ale „normální“ lidi a chcete s výběrem lodě poradit, kdykoliv mne kontaktujte, luxus pro jednoho totiž není luxus pro všechny.

Rubriky: Holandsko na lodi … | Napsat komentář

Kdy jet do Holandska na loď II.?

Vracím se zpátky ke svému příspěvku z jara a „odvolávám, co jsem odvolal …“. Má statistika o počasí z posledních 15 – 20 let již není relevantní, všechno je jinak (jediné co platí jsou termíny akcí). Na začátku dubna jsme se plavili bez bund, na konci dubna v kraťasech, v květnu bylo teplo a pršelo jen výjimečně, červen propršel téměř celý (13 denní déšť v kuse opravdu není – dříve nebyl? – holandský), v červenci řešíme, zda na lodi funguje topení … Takže očekávám deště až do druhé poloviny září a naopak skvělé počasí od poloviny září do poloviny října a těším se, jak na zamykání kanálů opět vytáhnu kraťasy :-) Anebo ne???

Hlavně se mě, už, prosím, neptejte na počasí!!!

Rubriky: Holandsko na lodi … | 1 komentář

Gastronaut Honza Mottl a Holandsko poněkolikáté …

Tak jsem se opět s jedním z mé oblíbené skupinky mlíčňáků (pardon, gastronautů) vrátil do Holandska. Záměr byl jednoduchý. Projet co nejvíce míst, nafotit je (to je Honzova doména), napsat o nich zajímavé články (proto s námi jel s námi i Honzův „úlovek“ z Královnina dne, novinářka Lucka), a to vše časově co nejefektivněji a s co nejmenším možným vynaložením finančních prostředků. Vzhledem k věku mých spolucestovatelů (jsou teoreticky ve věku mých dětí, tedy kdybych s jejich tvorbou začal o pár – dvacet? – let dříve), ke geografické poloze plánu navštívených míst (po celé severní části země) a vzhledem k tomu, že počasí se při této cestě opravdu nedalo odhadnout, jsme se dohodli, že oni si vezmou stan klasický, a já (přece jen trochu starší a línější) vyzkouším skládací stan umístěný na střeše mého auta.

Cesta začala skvěle :-) , cca 2 hodiny před plánovaným odjezdem mi pronajimatel stanu oznámil (přesto, že se mne o týden dříve vyptal na mnoho podrobností k autu a střešním nosníkům), že stan na mé auto není schopen namontovat. Takže se změnil plán. Mládežníci ve stanu, já v autě (ještě že jsem si nekoupil vysněné MG). Spali jsme opravdu všude, na parkovišti u přívozu na Ameland (přijeli jsme pár hodin před jeho odjezdem), v kempech v Harlingenu, Edamu, Noordwijku, ale také na parkovišti (původně to měla být pláž – ta byla autem ale nepřístupná a okolo půlnoci už nebyla síla na pěší výlet) nedaleko Harderwijku. Počasí nám přálo – celé první tři dny. Vítr 6 BFT je skvělý při plavbě na plachetnici, při pobytu ve stanu nic moc, o setrvalém dešti v dalších 4 dnech ani nemluvím.

Přesto jsme navštívili mnoho míst, o nichž se v listopadu či prosinci dočtete na nových stránkách Holandsko.cz. Máme i mnoho nových zážitků: i já jsem v Holandsku našel místo, kde jsem nikdy předtím nebyl – pevnostní město Bourtange, Honza nad ránem na parkovišti přepadl se zbraní v ruce místní bezdomovce a sebral jim sedlo z kola (že by potřebovat na své kolo sedlo lepší – holandské?), já si vyzkoušel, jaké je dělat týden někomu křena …

A nemůžu vynechat komentář o Honzovi a „gastronomii“: opět sežral, co mohl, nechápu, kam to při svých cca 180 cm a plus minus 50 – 60 kg dává, má kapacita je skoro dvojnásobná, spotřeba pak poloviční, že by vydával tolik energie?

Asi závidím … NE! Určitě závidím …

Rubriky: O Holandsku obecně ... | Napsat komentář

Skvělí holandští obchodníci (a já) …

V dobách kolonizace ostatních světadílů byli Holanďané uznáváni jako skvělí obchodníci, tam kde (především) Angličané a Španělé drancovali „kolonizované“ země a loupili a vraždili ve jménu své víry a svého krále, Holanďané zakládali své obchodní misie a věnovali se především (byť jednostranně výhodnému)obchodu. A tak se z malé zemičky, která světu vlastně neměla moc co nabídnout, stala obchodní velmoc. Holandsko bylo Holanďanům vždy poněkud těsné, proto Holanďany dnes najdete úplně všude (jste-li z Jižních Čech či Krkonoš, nemusíte chodit ani moc daleko), o holandském zboží (anebo zboží, které Holandskem „jen“ prošlo) ani nemluvě.

Zkrátka – holandští obchodníci se ve světě nikdy neztratili. Nechci paušalizovat, ale nejen že uměli své zboží vždy velmi dobře prodat, a byli i velice flexibilní, také byli považováni za velice seriózní lidi – a tudíž je jako vzor každého obchodníka. Ústně sjednaná dohoda vždy platila, nikoho v Holandsku nenapadlo porušovat dohody, natožpak zákony – vždyť „to se přece nedělá“ … Pozorný čtenář si možná všiml, že jsem začal používat minulý čas. Proč? Protože „to co bylo“ už podle mne neplatí!

Když jsem začal v roce 1995 jako velmi mladý kluk plný ideí pracovat pro národní centrálu cestovního ruchu Nizozemského království (NBTC), byl jsem nadšený. Konečně jsem mohl dělat cestovní ruch podle svého přesvědčení, a ještě se učit „u holandských mistrů“. A opravdu, vše fungovalo. Setkával jsem se s desítkami, stovkami nadšených (nejen Českou republikou) lidí, kteří něco „chtěli“ a byli ochotni pro to i něco udělat. Vše se začalo v mých očích měnit okolo roku 2002, kdy najednou přestávala být vůle něco dělat. Že by Holanďané tušili nadcházející krizi? A od té doby to jde v Holandsku od deseti k pěti. Čím dál tím častěji se setkávám i v Holandsku! s neseriózními obchodníky, hlavně se ale úplně vytratila vůle „něco dělat“, holandský trh se začíná podobat tomu českému (a já si naivně myslel, že to bude naopak). Upřímně řečeno, jsem jednáním holandských obchodníků již poněkud znechucen. Příklad?

V letošním roce připravuji nové internetové stránky o Holandsku (a samozřejmě také novou brožuru, mapu atd.), stránky, které již více než 15 let pomáhají českým turistům cestujícím do „mé země“ orientovat se v ní. Dle mého názoru je má práce potřebná, a i když jsou tyto stránky (stejně jako brožura, mapa atd.) již od roku 2005 v permanentní roční mnohadesetitisícové ztrátě (holandská centrála tyto projekty již nepodporuje a já je stále odmítám zkomerčnit), a to nemluvím o stovkách hodin mého času, donedávna byla myšlenka mých přátel „nemůžeš na nich přece trávit tolik času a ještě je dotovat finančně, zruš je a věnuj se komerčním projektům“ v mých očích kacířská.

V posledním měsíci však začínám uznávat, že mí přátelé mají pravdu. Jakto, že jsem tak rychle změnil názor? Obeslal jsem více než 30 holandských atrakcí žádostí o (3!) volné vstupenky (které je vlastně nic nestojí, nechtěl jsem ani ubytování, ani stravování, ani nic dalšího, Česká republika totiž není pro Holanďany prioritní země, což chápu, takže je první ze zemí, na kterých se v době krize šetří) pro mne, novinářku a fotografa, abychom mohli lépe připravit celý projekt. Samozřejmě jsem uvedl, co jsem zač, ukázal výsledky své práce a napsal, že veškeré ostatní náklady budou v mé režii. Po týdnu jsem dostal tři odpovědi, jednu zamítavou (Artis Amsterdam: Češi nás nezajímají, nemáme zájem být v této zemi prezentovaní), jednu pozitivní a jednu (jak jsem později zjistil) typickou: odpovíme Vám do 48 hodin (samozřejmě se již nikdy nikdo neozval). Po cca 10 dnech jsem mail zopakoval a dostal jsem čtyři odpovědi, dvě pozitivní, dvě „typické“ :-) (se stejným výsledkem). Při třetím pokusu a mnoha urgencím mám další odpověď. Prostě skvělá komunikace.

Poté, co jsem z vlastní kapsy zaplatil (první) vstupné na atrakci, kterou již propagujeme pár let, kam Češi již jezdí a kterou budeme posléze nadále zdarma propagovat, a jejíž ředitel se nenamáhal na můj mail vůbec odpovědět, začal jsem uvažovat, zda opravdu nejsem úplný idiot. Pak jsem si ale řekl: mí „klienti“ přece nejsou holandské atrakce, muzea, města místa atd. (takže se od nich nenechám demotivovat), ale běžní Češi, kteří i díky našim stránkám stráví v Holandsku skvělou dovolenou. Běžní Češi, jimž radím, scházím se s nimi, tvořím jim itineráře, dávám jim doporučení na hotely na booking.com a jiných serverech, na sruby a bungalovy po Holandsku … Vše samozřejmě zdarma …

Jsem opravdu Holanďan? A opravdu nejsem úplný idiot???

Rubriky: O Holandsku obecně ... | Štítky: , , , | 2 komentáře

Už nikdy … japonské auto!

Nikdy jsem nebyl, co se aut týče, vyhraněný. Ze začátku mi stačilo, aby auto jezdilo, později, aby jezdilo spolehlivě, a ještě později, aby jezdilo za jakýchkoliv podmínek a bylo (velmi) pohodlné. Jezdil jsem starým malým volvem (1995), ale jakmile jsem zjistil, že si na autě vlastně nedokážu ani dofouknout pneumatiky, natož něco opravit, tak jsem zvolil auta nová: Škodu Octavii (97), Mitsubishi Pajero Sport (2002), Nissana Pathfinder (2007). Vždy se mi líbila auta velká a bezpečná a proto jsem šel cestou velkých SUV.

Již u Mitsubishi ale došlo k prvnímu zklamání: bezproblémově jednající firmu Denzel, která mi auto prodala i servisovala „pohltila“ pro mne velice problémová firma Auto Palace (která je v holandských! rukou), navíc v 80.000 km mne poprvé „opustil“ motor, ve 102.000 km opět, a pak to již vše šlo z kopce. Navíc, na běžný náhradní díl jsem čekal tu týden, tu čtrnáct dní. Asi jsem se ale dostatečně nepoučil.

Dalším vozem byl Nissan, který jsem koupil, bohužel opět u firmy, která byla do půl roku pohlcena, a jako „vždy“ firmou Auto Palace. A opět čekám na náhradní díl týden a více, nemluvě o čekacích dobách na servis … Tady opravdu zákazník pánem není. Takže: už nikdy japonské auto! Ale co dál???

Německé vozy mají náhradní díly „prý“ k dispozici obratem, servis je „prý“ výrazně pružnější … A nebo ne?!?

Rubriky: Už nikdy ... | 1 komentář

Proč (ne)pronajímat loď přes české agentury

K tomuto příspěvku jsem se dokopával dlouho. Je totiž „na hraně“ a mnozí z mých „kolegů“ mne nebudou mít rádi (pokud někdy měli). Rozhovor s mou dlouholetou kolegyní a kamarádkou, která se také již pár let, byť v menší míře, pohybuje v pronájmech obytných motorových lodí, mne ale vytočil … a nastartoval!

Naše nabídka obytných motorových lodí v Holandsku

Když jsme začínali před patnácti lety s pronájmy lodí v Holandsku, byli jsme sice Holandska znalí (a řekl bych, že velmi), ale ve světě lodí jsme byli totální začátečníci. Začínali jsme také s málem: s jednou lodí v první sezóně, s devíti v druhé. Ale od počátku jsme věděli, že jediná správná cesta je

  • a) nenavyšovat ceny pronájmů lodí,
  • b) být ke klientům vždy vstřícní,
  • c) nabízet co nejvíce informací.

Na úplném začátku to sice bylo s (lodním) informačním servisem slabší, ale měli jsme skvělého učitele, kpt. Pavla Kocfeldu, který nás naučil vše potřebné. První plavební manuály vznikly v jeho režii již před více než 10 lety, první teoretické a praktické výcviky jsme začali (opět s Pavlem Kocfeldou) pořádat před šesti lety. A protože nás všechny (mne, mé pracovníky i kapitány) naše „práce“ stále baví, postupně jsme přidávali a přidávali, až vznikl dnešní, troufnu si říct „bezmála dokonalý“, informační servis. Náš produkt jsme propagovali kde se dalo a podíleli se na stovkách článků, desítkách filmů atd. a plavby po Holandsku (a nejen zde) utěšeně přibývaly.

Nekalé praktiky některých agentur

Nyní, v době krize, vzniklo mnoho nových zprostředkovatelů, kteří mají (až na čestné výjimky) jedno společné. Chtějí „jen“ snadno vydělat peníze. K „přeprodání“ lodě vám totiž stačí základní znalost angličtiny či němčiny, ochota projít internetové stránky pronajimatelů v daných zemích, pát tisíc na jednoduché internetové stránky a „drzé čelo“ (to neměl být návod :-) ). Pak se klidně můžete prohlásit třeba za „specialistu na Holandsko“, aniž byste o této zemi věděl/a víc než běžný turista … Že nenabízíte žádné další služby (manuály, trasy, informační servis, praktický výcvik atd.) je jasné … Proč taky, takovéto služby stojí peníze a čas …

Co je ale horší, mnoho ze „zavedených“ pronajimatelů v posledních několika málo letech ale klidně pronajme loď o 20% dráž než pronajimatel přímo na místě nebo dokonce pouze vybere peníze a loď nezajistí!

Proto mohu jen doporučit: vybírejte!!!

Sám mohu doporučit tyto pronajimatele: www.hausboty4u.cz, www.hausboty.com, www.dovolenanavode.cz (jsou léty prověření a na žádného z nich jsem neslyšel žádnou stížnost – ale pokud se mýlím, opravte mne). Ale to je bohužel vše. Ostatní v mých očích oscilují mezi termíny: amatér – nepříliš neseriózní – anebo ještě hůře: podvodník!

Další variantou pro klienta je pak samozřejmě pronájem lodě přímo na místě, to by však ve srovnání s pronájmem u seriózních pronajimatelů, mělo být méně výhodné: cena stejná, informace slabší! Pokud ale bude přibývat amatérů, nepříliš seriózních pronajimatelů a podvodníků, možná to bude (a já doufám že ne) jediné řešení.

Rubriky: O lodích všeobecně … | Napsat komentář

Kupte si loď! Anebo ne?

V poslední době se v ČR vzmáhá plavba, lidé se začínají čím dál tím více zajímat o vodu a pobyt na ní. Má to ale svá úskalí … Záleží na tom, kdo si loď kupuje a na co.

Pronajimatelé by měli být teoreticky více „in“ než běžní lidé, stačí se však podívat kolem sebe a zjistíte, že tomu tak není. Na Baťově kanále, v Praze i na dalším místech ČR se objevuje čím dál tím více plavidel (slovo loď bych v tomto případě raději nepoužíval), které se sice na vodě udrží, ale: část je prakticky neovladatelná, v další části je natěsnáno tolik lůžek, že na životní prostor prostě prostor nezbývá. Některé lodě jsou přizpůsobené podmínkám provozu v ČR, ale to zase bývá vykoupeno mnoha nectnostmi těchto lodí. A to jsem ještě nezmínil, že se díky pronajimatelům pomalu stáváme lodním vrakovištěm Evropy. Jenže ceny odpovídají těm Holandským. Bohatnout v této zemi se asi musí rychle …

Naopak chápu nadšence, který na novou loď prostě nemá, koupí si postarší loď dejme tomu z Holandska a věnuje jí svůj čas. Práce je na lodi hodně, náklady spojené s jejím vlastnictvím jsou (obzváště v Praze) vyšší než ve zmiňovaném Holandsku. Odměnou je mu však úžasný čas strávený na vodě a klid, který plavba dává. Co mi však úplně uniká, je uvažování „nových“ skipperů, kteří a) mají dostatek peněz, b) nemají v podstatě nic napluto, c) loď vybírají podle doporučení prodejce (a opět, těch slušných, kteří nechtějí za každou cenu jen prodat moc není) či ještě hůře, podle její atraktivity či viditelné cenovky s minimálně 6 či 7 ciframi. Vůbec přitom nehledí na fakt, že loď se má vybírat podle toho a) k čemu ji budou používat (loď na odpoledne či víkend by měla být jiná naž loď na týdenní či delší plavby, b) kde ji budou používat („mořská“ loď či speedboat na kanálech působí nepatřičně, její využití je velmi omezené, naopak malá kanálovka na moři je už vyloženě průšvih), c) jak jim „sedne“ (protože měnit loď po několika měsících může opravdu jen idiot) atd.

Když mám tedy uzavřít svou úvahu, zda loď koupit, říkám ANO všem, kteří plavbě propadli, již nějakou dobu na lodích plují, vědí, že na ni mají čas, alespoň nějaké peníze na její provoz a je úplně jedno, zda bude stará a vámi opečovávaná či funglovka, mořská (pokud se chystáte na moře) či kanálová, pokud vás uchvátila říční plavba. NE pak říkám všem, kteří potřebují novou hračku, módní doplněk či se prostě jen nudí. Ti si totiž většinou koupí nadupanou loď třeba od pana Mašína a nám ostatním ji pak „ve skluzu“ ukazují na Vltavě …

Rubriky: O lodích všeobecně … | Napsat komentář

Gastronauti v Holandsku

Před pár dny jsme se vrátili z úžasné jarní (teplotami spíše letní) plavby po Severu a posléze i po Středu Holandska. Druhé části plavby sloepem po Středu Holandska a Amsterdamem v rámci akce Královnin den se zúčastnila také „zapálená kuchařka“, Lenka Požárová, která píše úžasné knihy a články o gastronomii a do Holandska se vypravila právě kvůli gastronomii ?!? a já pomalu začal pochybovat o svém výroku (za který mne asi pan velvyslanec, natožpak holandská královna, nepochválí): „Holandská gastronomie? Neexistuje!“.

A po Lence Požárové se cesty účastnila i čtveřice mlíčňáků, štíhlounkých kluků okolo dvacítky pod vedením ?!? našeho grafika, Honzy Mottla, kteří dokázali nemožné, Holandskem se doslova prožrali … Když jsme s mými kapitány zjistili, že tato čtveřice za první dva dny pobytu utratila za jídlo zhruba to, co běžná čtyřčlenná rodina za měsíc, byli jsme u vytržení. Proto jsem je posléze z mlíčňáků přejmenoval na gastronauty. A hoši se činili dále … Na Královnin den museli ostatní návštěvníci akce držet půst, protože u každého stánku byli první gastronauti … A že jim šmakovalo. Na útratu za zbylé dva dny jsem se již raději neptal, holandský státní rozpočet je však po jejich návštěvě již určitě v pozitivní bilanci. Ale nemusíte se bát, český rozpočet neutrpěl. Z domova si totiž přivezli zásoby také … A já si nyní nejsem jist: že by holandská gastronomie přece jen existovala???

Rubriky: Holandsko na lodi … | Napsat komentář

Kdy jet do Holandska na loď?

Opět z dotazů „na tělo“: Kdy mám jet do Holandska na loď? Skippeři, kteří chtějí manželkám ukázat kvetoucí lány tulipánů, by měli určitě vyplout po Středu Holandska v dubnu, květinové korso je možné navštívit třetí sobotu v dubnu, květinový park Keukenhof ideálně mezi 15. dubnem a 5. květnem. Skippeři, kteří chtějí vidět holandské jaro, mohou plout libovolnou plavební oblastí Holandska mezi 15. dubnem a začátkem června, kdo si chce užít teplé letní počasí a klid na vodě pak určitě popluje v červnu či v prvních třech týdnech září. Kdo preferuje úplný klid pak v období „babího léta“, v polovině října, to už ale bez záruky stabilního počasí … A ti ostatní? Samozřejmě o prázdninách! Kdy neplout? Sám mám špatnou zkušenost s plavbou v prvních 14 dnech dubna a posledních 14 dnech října, protože mosty a zdymadla mají omezenou provozní dobu a posledních 10 dnů v září a prvních pár dnů v říjnu, které (v posledních letech skoro vždy) propršely. Pokud jste si můj článek přečetli až sem, víte … houby. Protože letos je vše jinak! Na začátku dubna jsme pluli bez bund, konec dubna jsme strávili v kraťasech, lány tulipánů pokosili už v polovině dubna … A co náš čeká dále? Saharské nebo spíše arktické léto? Teplý či deštivý podzim? Kdo ví … Mne se, prosím, neptejte! Náš – váš pan prezident již léta zpochybňuje fenomén globálního oteplování a já mu dávám zapravdu (což ho určitě velice těší). Jen pane prezidente nezpochybňujte naše, holandské, lokální oteplování …

Rubriky: Holandsko na lodi … | Napsat komentář